BPMN

  • Proč je v analýze tak důležitý stav nečinnosti u informačního systému?

    Je vcelku zřejmé, že pokud mají vývojáři odevzdat dobrý a pokud možno bezchybně fungující informační systém, tak se soustředí v prvé řadě na to, co má tento systém dělat.  Věnují se tomu, jak mají vypadat algoritmy programu, jak se má program chovat, co má dělat – a to na začátku na logické a analytické úrovni a poté až po návrh výsledného kódu. Vývojáři jsou tedy vcelku pochopitelně zaměřeni na systém v jeho činnosti, tedy na to, co se děje, když program běží

    “Programátoři programují systém a uživatel jej pak použije…” To se může jevit jako úplná samozřejmost (od toho přece programátoři v týmu jsou), takže otázka zní: Proč se tím vlastně zabýváme?

  • V jakém vztahu jsou prvky User Story z agilních technik a Use Case z UML?

    V jedné internetové diskusi jsem narazil na otázku, v jakém vztahu jsou prvky User Story používané v agilních technikách a prvky Use Case zavedené jazykem UML.

    Tyto dva prvky jsou velmi důležitými styčnými body velmi efektivního postupu, ve kterém lze nasadit jednak agilní techniky vývoje (např. SCRUM)  a současně tvořit dokumentaci vývoje pomocí modelování v UML a to bez vzájemného antagonismu těchto dvou technik.

    Proto si v tomto článku vysvětlíme oba prvky a jejich vztah blíže.

  • Zajímavý ilustrativní příklad na vyhledávání případů užití pomocí procesní školy

    V předešlém článku (viz zde) byl popsán rozdíl mezi prvky typu User Story (zavedené v agilních technikách vývoje) a prvky typu Use Case (zavedené v UML). Současně byl také vysvětlen jejich přímý vztah v souvislosti s vývojem IS.

    Následující článek má za cíl ukázat, jak lze rychle a efektivně vyhledávat případy užití procesní školou (BPMN 2.0). Navíc poslouží také jako dobrý příklad na použití prvku v BPMN 2.0 zvaného Parallel Gateway.