-
Při studiu problematiky tvorby tzv. „čistého kódu“ můžete narazit na tzv. principy. Jedná se vlastně o doporučení týkající se návrhu čistého kódu, která by se měla dodržovat. Pro lepší zapamatování a rychlejší komunikaci mezi vývojáři se tyto principy označují zkratkami. Mezi nejznámější (kromě notoricky známé zkratky SOLID) patří také v nadpisu zmíněné zkratky DRY, ADP, OCP, […]
-
Použití utility EA Excel Renamer
Problémy u vícejazyčné dokumentace v EA Jako externí konzultant a analytik ve firmách vyvíjejících informační systémy jsem někdy narazil na problémy s jazykovou bariérou. V některých případech byla vyžadována analytická dokumentace projektu jak v češtině, tak současně pro mne vcelku vzdáleném jazyce, například v němčině. Bohužel, na rozdíl od angličtiny jsem se tomuto jazyku nikdy nevěnoval, natož abych jej […] -
Seriál: Jak se tvoří čistý kód aneb jak se vyvarovat paskvilům – 6. kapitola: Ukázka vyčištění špinavého kódu
Na ukázkovém příkladu z předešlého článku si nyní ukážeme konkrétní praktické postupy řešení situací s nečistým kódem. Ukážeme si efektivní použití testů na čistotu kódu a také postup, jak se nečistého kódu zbavit.
-
Seriál: Jak se tvoří čistý kód aneb jak se vyvarovat paskvilům – 5. kapitola: Ještě záludnější příklad na zašpinění vrstvy
V předešlých článcích jsme si na jednoduchém příkladu vysvětlili jednu z nejčastějších chyb, kterou bychom mohli nazvat jako “zašpinění vnitřní vrstvy”. Podstatou této chyby je umístění evidované informace “příliš nízko”. Údaje o Čtenáři mají být ve Čtenáři (vyšší vrstva) a nikoliv v Osobě (nižší vrstva). Tento příklad má svou výhodu ve své jednoduchosti a průzračnosti (což je výhodou pro vysvětlení), ale musím podotknout, že situace bývají v praxi mnohem “záludnější”.
Uveďme si příklad na podobné téma. Zajímavá je statistika tohoto příkladu: Podle mého odhadu asi 90% vývojářů považuje chybné řešení tohoto příkladu za správné…
-
Seriál: Jak se tvoří čistý kód aneb jak se vyvarovat paskvilům – 4. kapitola: Řešení zapůjčování knih
V předešlém článku jsme předložili model se studenty, zaměstnanci, osobami, zaznělo zadání ve smyslu “evidujeme půjčování knih” a otázka byla formulována takto: “Kam umístíme všechny požadované údaje o půjčování – zápůjčky, číslo průkazu, atd., v tomto modelu? Do studenta, do zaměstnance anebo do osoby, když i student i zaměstnanec si mohou půjčovat knihy?”
V tomto článku si ukážeme analyticky čisté a správné řešení.
-
Seriál: Jak se tvoří čistý kód aneb jak se vyvarovat paskvilům – 3. kapitola: Záporný bonus opětovné použitelnosti a zašpinění vnitřní vrstvy
V knize Analytické modelování pomocí UML v praxi (volně ke stažení zde) je uveden jeden názorný příklad vysvětlující určité záludnosti objektového paradigmatu, viz kaptiola 1.3.2, strana 12. Na tomto příkladu si uvedeme jeden z nepříjemných důsledků nedodržování čistoty kódu včetně zajímavé hádanky, která v knize není uvedena.
-
Kdy použít v Use Case Diagramu vztah Extend a kdy Include (část 4)
V této části mini seriálu o interakcích Extend a Include v Use Case Diagramu si ukážeme, jak se tento vztah chápe jako zadání do technologického návrhu a programování.
-
Kdy použít v Use Case Diagramu vztah Extend a kdy Include (část 3)
U jednoho z předešlých článků se objevil jeden natolik důležitý komentář, že jsem se rozhodl odpovědět na něj přímo tímto článkem.
-
Kdy použít v Use Case Diagramu vztah Extend a kdy Include (část 2), příklad na Extend
Tento článek je pokračováním předešlého textu, viz zde. Ukážeme si nyní velmi názorný a vysvětlující příklad na použití vztahu Extend.