VBM a CBM
Při vývoji IS je třeba hlídat jak příjmy, tak i náklady, ale vždy primárně příjmy a poté náklady.
Z hlediska příjmů a nákladů existují dva rozdílné přístupy k řízení projektu:
Value Based Management (VBM) — projekt řízený hodnotou. Primárně se sleduje, zda produkt během vývoje neztrácí pro zákazníka hodnotu, za kterou je ochoten zaplatit. Náklady se posuzují ve vztahu k dané hodnotě, tj. hledá se balanc mezi příjmy a náklady.
Cost Based Management (CBM) — projekt řízený náklady. Primárně se bezmyšlenkovitě snižují náklady bez ohledu dopadu na hodnotu. Proto se škrtají i náklady, které nesou hodnoty a to podobně, jako když se bourají nosné pilíře mostu: Konstrukce se bortí, příjmy se ztrácejí.
Příklady:
- snížení nákladů na testování,
- odklad řešení technologických dluhů, netransparentnost a neudržitelnost systému, těžko řešitelné blocker bugy,
- systém se nechová podle očekávání, systém odmítnut při akceptaci
Z toho důvodu není princip Cost Based Management v žáděném případě doporučován.
💡 Zásadním předpokladem úspěchu neboli příjmu SW firmy je neztratit během vývoje zákazníkem očekávané hodnoty (dodržovat princip VBM)
⚠ Po zkušenostech z mnohaleté praxe varuji před metodikou CBM (projekty řízené náklady) jako před toxickou metodikou – 100% úmrtnost projektů a následné ztráty a dokonce i krachy SW firem.
Projekt řízený hodnotou a prvky typu Use Case
Zákazník v prvé řadě očekává hodnotu jako užitek IS neboli očekává řadu funkcionalit, pro které si systém pořizuje.
Ztráta této hodnoty vede k fatálnímu odmítnutí akceptace, ke ztrátě příjmů, v krajním případě včetně sankcí.
Proto byl již od verze 1.0 do UML zaveden tzv. Use Case Model (UCM). neboli Model případů užití.
Use Case není funkce ani metoda — je to právě ten pojem spojený s užitkem.
Model UCM byl zaveden jako nástroj pro sledování hodnoty očekávaných funkcionalit.
Waterfall versus Agile Manifest
Metodika Waterfall však vykazuje velmi pomalou zpětnou vazbu od návrhu k realizaci, takže brzy se narazilo na zásadní problémy, protože u ní dochází k velké prodlevě mezi fází analýzy a realizací, tj. . Tento přístup logicky vede ke kaskádě oprav ve velké části zpracované analýzy a tím k postupné ke ztrátě konzistence UC modelu, což nakonec vede ke ztrátě čekávané hodnoty.
Tento Agilní analýza je odpovědí na problém dlouhé vazby
Od UCM k technice BPM UCM CLM
Pro nalézání případů užití se používá procesní škola BPM. Odhalují se chody procesů, přičemž procesy na konci rozkladu používají konkrétní UC. Začíná se od Zlatého klíčového procesu — nejdůležitějšího procesu z hlediska hodnoty pro zákazníka. Od něj se postupně nabalují sekundární a podpůrné procesy a jejich případy užití.
Ale ani BPM a UCM samy o sobě nestačí. Případy užití na různých koncích systému pracují se stejnými evidovanými informacemi — a ty musí být konzistentní. Pokud jeden UC eviduje „Zákazníka“ a druhý „Klienta“ a myslí se totéž, je to logická chyba. Synonyma jsou zakázána. Tuto konzistenci zajišťuje analytický Class Model (CLM) jako pojmové pozadí Business Entities, které vynucuje jednotný pojmový slovník napříč celým modelem.
Teprve technika BPM UCM CLM jako celek umožňuje řídit hodnotu funkcionalit konzistentně a postupně — ne naráz jako kompromis, ale iterativně nabalováním od Zlatého klíčového procesu.
Důsledky CBM — režim „rychlá issue“
Projekt řízený náklady typicky sklouzne do režimu „rychlá issue“ — požadavek přišel od konzultanta, rychle zapsat, rychle naprogramovat. Vypadá to agilně, ale issue nejsou ukotvené v konzistentním modelu. Výsledkem je halda střípků, předělávání hotového, rozpory v pojmovém slovníku, procesy bez logické návaznosti, geometricky rostoucí technologický dluh a ztráta důvěry zákazníka.
Axiom frameworku
Value Based Management = neztratit hodnotu funkcionalit u zákazníka = udržet konzistenci analytického modelu BPM UCM CLM. Veškeré postupy frameworku se odvíjejí z této axiomatické logiky: hlídat hodnotu případů užití, nabalovat znalosti iterativně od Zlatého klíčového procesu a realizovat agilně, při zachování konzistence modelu.