Ilja Kraval :
Doporučené postupy při vyhledávání tříd v návrhu IS
Článek se zabývá problematikou nalézání tříd v analytickém modelu IS, 3.část (závěr)
Ilja Kraval :
Doporučené postupy při vyhledávání tříd v návrhu IS
Článek se zabývá problematikou nalézání tříd v analytickém modelu IS, 2.část
Ilja Kraval :
Doporučené postupy při vyhledávání tříd v návrhu IS
Článek se zabývá problematikou nalézání tříd v analytickém modelu IS 1.část
Ilja Kraval :
Častá chyba při návrhu názvů tříd a jaký je správný postup jejich vyhledávání
Článek se zabývá problematikou návrhu tříd v analytickém modelu
Ilja Kraval :
Vyvarujte se časté chybě při psaní scénářů případů užití
Článek popisuje častou chybu při psaní scénářů případů užití, navazuje diskusí
Ilja Kraval :
Jak skloubit nasazení UML s rychlými agilními technikami?
Článek popisuje možnosti nasazení UML spolu s agilními technikami, jako je například SCRUM.
Ilja Kraval :
Rozbor jedné z nejčastějších chyb při vyhledávání případů užití
Článek popisuje podstatu chybné úvahy při vyhledávání případů užití.
Ilja Kraval :
Spolupráce softwarových firem při začlenění externí agendy do projektu
Článek popisuje doporučený postup prací při začlenění agendy do systému
Ilja Kraval :
Klasický příklad na posun meta s ukázkami chybných úvah
Článek popisuje pomocí názorného příkladu chybu nesprávného posunu do META
Ilja Kraval :
Jak se dělají zbyteční dědicové
Článek popisuje chybu nesprávně navržené dědičnosti a tvoření zbytečných tříd namísto interpretace instancí
Ilja Kraval :
Chyba kouskování případů užití a předčasné ukončení scénářů
Článek popisuje rady k ředšení jedné z nejčastějších nejčastější chyb analytika při návrhu USE CASE MODELU
Ilja Kraval :
Nový analytický vzor Asociační třída na vrcholu stromu a jeho rozbor, část 3.
Článek je dokončením předešlého článku, pojednává o zajímavém analytickém vzoru
Ilja Kraval :
Nový analytický vzor Asociační třída na vrcholu stromu a jeho rozbor, část 2.
Článek je pokračováním předešlého článku, pojednává o zajímavém analytickém vzoru
Ilja Kraval :
Nový analytický vzor Asociační třída na vrcholu stromu a jeho rozbor
Článek pojednává o zajímavém analytickém vzoru
Ilja Kraval :
Bilance: Konec roku a konec desetiletí v SW technologiích
Článek pojednává o změnách za posledních 10 let v SW technologiích
Ilja Kraval :
Zavádění objektově orientovaného programování do již existujícího projektu, část 2
Článek je pokračováním předešlého článku.
Ilja Kraval :
Zavádění objektově orientovaného programování do již existujícího projektu
Článek odpovídá na tento dotaz:
Z historických důvodů jsme při návrhu nepoužili objektově orientované programování,
ale nasadili jsme klasický dnes již zastaralý strukturovaný přístup.Nyní však již v tomtéž daném
prostředí chceme použít objektově orientované programování. Jak tedy máme postupovat, odkud začít
a co dělat, když chceme systém překlopit do této „technologicky vyšší kvality“?
Ilja Kraval :
Jak co nejefektivněji vyjádřit větvení ve scénářích případů užití
Článek pojednává o efektivním objektově orientovaném způsobu psaní větvení ve scénářích.
Ilja Kraval :
O jednom zajímavém problému licencování IS
Článek pojednává o zajimavém problému týkajícího se agendy evidence licencí nasazených IS
Ilja Kraval :
Úpravy kódu utility pro odhad pracnosti 3. závěrečná část,
Článek seznamuje čtenáře s úpravami kódu jako příklad aplikace vzorů Design Patterns, v druhé části se pojednává o bodech
neflexibility a jak se dají řešit
Ilja Kraval :
Úpravy kódu utility pro odhad pracnosti 2. část,
Článek seznamuje čtenáře s úpravami kódu jako příklad aplikace vzorů Design Patterns, v druhé části se pojednává o bodech
neflexibility a jak se dají řešit
Ilja Kraval :
Úpravy kódu utility pro odhad pracnosti jako pěkný příklad na použití DESIGN PATTERNS v praxi, 1. část,
Článek seznamuje čtenáře s úpravami kódu jako příklad aplikace vzorů Design Patterns, v první části dost jednoduchá úprava
vzorem SINGLETON.
Ilja Kraval :
Jednoduchá a praktická metoda odhadu pracnosti projektu (s utilitou ke stažení zdarma), 3.část
Článek je dokončením předešlého článku, popisuje jednoduchou a přitom efektivní metodu odhadu pracnosti projektu,
součástí článku je také utilita ke stažení zdarma
Ilja Kraval :
Jednoduchá a praktická metoda odhadu pracnosti projektu (s utilitou ke stažení zdarma), 2.část
Článek je pokračováním předšlého článku, popisuje jednoduchou a přitom efektivní metodu odhadu pracnosti projektu, součástí článku je také utilita ke stažení zdarma
Ilja Kraval :
Jednoduchá a praktická metoda odhadu pracnosti projektu (s utilitou ke stažení zdarma), 1.část
Článek popisuje jednoduchou a přitom efektivní metodu odhadu pracnosti projektu, součástí článku je také utilita ke stažení zdarma
Ilja Kraval :
O jedné záludnosti interakce include v modelu případů užití, 3.část
Článek je pokračováním a současně ukončením předešlých článků, zabývá se jednou dost často se vyskytující se chybou při návrhu Use Case Modelu
Ilja Kraval :
O jedné záludnosti interakce include v modelu případů užití, 2.část
Článek je pokračováním předešlého článku, zabývá se jednou dost často se vyskytující se chybou při návrhu Use Case Modelu
Ilja Kraval :
O jedné záludnosti interakce include v modelu případů užití, 1.část
Článek se zabývá jednou dost často se vyskytující se chybou při návrhu Use Case Modelu
Ilja Kraval :
Jak se pozná dobrý Use Case Model?
Článek odpovídá na jeden dotaz ohledně kvality Use Case Modelu
Ilja Kraval :
Odpověď na dotaz ohledně „předběžné opatrnosti“ při vývoji IS
Článek odpovídá na jeden dotaz ohledně předjímání situací při vývoji
Ilja Kraval :
Jak správně používat Generalizaci neboli dědičnost, 2. část
Článek je pokračováním předešlého, odpovídá na jeden dotaz mailem ohledně použití Generalizace
Ilja Kraval :
Jak správně používat Generalizaci neboli dědičnost, 1. část
Článek odpovídá na jeden dotaz mailem ohledně použití Generalizace
Ilja Kraval :
Jak zavádět vzory u standardních případů užití, 2. část
Článek je pokračováním předešlého článku, odpovídá na dotaz ohledně opakujících se situací u případů užití
Ilja Kraval :
Jak zavádět vzory u standardních případů užití, 1. část
Článek odpovídá na dotaz ohledně opakujících se situací u případů užití
Ilja Kraval :
Naučte se malovat si instance, 2. část
Článek podává doporučení z oblasti návrhu IS - analytického modelování, je dokončením předešlého článku
Ilja Kraval :
Naučte se malovat si instance, 1. část
Článek podává doporučení z oblasti návrhu IS - analytického modelování
Ilja Kraval :
Použití vzoru COMMAND k flexibilní výměně akce uvnitř komponenty bez její rekompilace, 2. část
Článek je z oblasti Design Patterns o řešení, jak lze flexiblně vyměnit akci v systému bez rekompilace
komponenty
Ilja Kraval :
Použití vzoru COMMAND k flexibilní výměně akce uvnitř komponenty bez její rekompilace, 1. část
Článek je z oblasti Design Patterns. V této části článku jsou rozebrány důvody, pro existují
na straně jedné informační systémy, které jsou vytvořeny tak zvaně „elegantně“ a proč
existují systémy navržené tak zvaně jako „paskvily“.
Ilja Kraval :
Jaké jsou doporučené postupy při dělení systému na menší moduly, 2.část
Článek je pokračováním přede‘lého článku. Popisuje doporučené postupy při dělení systému na men‘í
části. Tyto postupy slouží k tomu, aby nevznikaly tzv. molochální systémy
Ilja Kraval :
Jaké jsou doporučené postupy při dělení systému na menší moduly
Článek popisuje doporučené postupy při dělení systému na menší
části. Tyto postupy slouží k tomu, aby nevznikaly tzv. molochální systémy
Ilja Kraval :
Rozdíl mezi vztahem extend a include v USE CASE diagramech (3.část)
Článek je dokončením předešlých článků, popisuje použití obou vztahů v praxi a možné realizace v technologiích.
Ilja Kraval :
Rozdíl mezi vztahem extend a include v USE CASE diagramech (2.část)
Článek je pokračováním předešlého, popisuje použití obou vztahů a rozdíl mezi nimi.
Ilja Kraval :
Rozdíl mezi vztahem extend a include v USE CASE diagramech
Článek popusuje použití obou vztahů a rozdíl mezi nimi - 1. část.
Ilja Kraval :
Vyhledávání prvků actor a procesní modelování, část 3, dokončení.
Článek je pokračováním předešlého článku
Ilja Kraval :
Vyhledávání prvků actor a procesní modelování, část 2.
Článek je pokračováním předešlého článku
Ilja Kraval :
Vyhledávání prvků actor a procesní modelování, část 1.
Článek odpovídá na otázky: Vyhledávání případů užití pomocí prvků Actor a pomocí podnikových procesů, v čem
spočívá důvod vyhledávání prvků typu Actor a vztah k prvku Actor k rolím (funkcím) v podniku
Ilja Kraval :
7 důvodů, proč je třeba při návrhu informačního systému bezpodmínečně vyžadovat tvorbu USE CASE DIAGRAMŮ včetně procesního modelování,
část 4
Článek uvádí důvody, proč je při návrhu IS nutné tvořit USE CASE MODEL A BPM MODEL, je pokračováním předešlých článků
Ilja Kraval :
7 důvodů, proč je třeba při návrhu informačního systému bezpodmínečně vyžadovat tvorbu USE CASE DIAGRAMŮ včetně procesního modelování,
část 3
Článek uvádí důvody, proč je při návrhu IS nutné tvořit USE CASE MODEL A BPM MODEL, je pokračováním předešlých článků
Ilja Kraval :
7 důvodů, proč je třeba při návrhu informačního systému bezpodmínečně vyžadovat tvorbu USE CASE DIAGRAMŮ včetně procesního modelování,
část 2
Článek uvádí důvody, proč je při návrhu IS nutné tvořit USE CASE MODEL A BPM MODEL, je pokračováním předešlého článku
Ilja Kraval :
7 důvodů, proč je třeba při návrhu informačního systému bezpodmínečně vyžadovat tvorbu USE CASE DIAGRAMŮ včetně procesního modelování,
část 1
Článek uvádí důvody, proč je při návrhu IS nutné tvořit USE CASE MODEL A BPM MODEL
Ilja Kraval :
Proč raději nepoužívat pojem „rozklad případů užití“
Článek řeší jednu otázku z diskuse: Jak pokračuje rozklad případů užití po nalezení procesů podniku?
Ilja Kraval :
O jedné časté chybě při rozkladu procesů podniku aneb kdy máme ukončit rozklad procesů podniku? (31.10.2008)
Článek řeší jednu velmi častou otázku: Kdy se končí rozklad procesů v BPM při vyhledávání případů užití?
Ilja Kraval :
Je třeba dbát na anonymitu klienta nebo ne? (19.10.2008)
Článek se zabývá jedním z důsledků objektového paradigmatu.
Ilja Kraval :
Vzor "Vlak má svoje vagóny" (závěr předešlého článku "Vzor heterogenní seznam s konfigurací povolených kombinací dědiců, část 3.) (12.10.2008)
Článek vysvětluje použití vzoru "Vlak má svoje vagóny" a současně uzavírá seriál článků.
Článek byl ještě upraven 19.10.2008.
Ilja Kraval :
Vzor DISKRIMINÁTOR (pokračování předešlého článku "Vzor heterogenní seznam s konfigurací povolených kombinací dědiců, část 2.) (28.9.2008)
Článek vysvětluje použití vzoru DISKRIMINÁTOR.
Ilja Kraval :
Vzor heterogenní seznam s konfigurací povolených kombinací dědiců, část 1. (7.9.2008)
Článek řeší jednu zajímavou situaci při návrhu analytického modelu.
Ilja Kraval :
Článek jako téma k diskusi: Musí být analytik IS absolventem VŠ v oboru IT nebo ne? (25.8.2008).
Článek nabízí otázku k diskusi, odkud brát analytiky IS.
Ilja Kraval :
Jak správně používat vzory, část 2 (2.7.2008).
Článek je pokračováním předešlého článku
Ilja Kraval :
Jak správně používat vzory, část 1. (23.5.2008)
Článek upozornuje na správné použití vzorů a na chyby při jejich použití
Ilja Kraval :
Doporučení pro psaní scénářů v případech užití
Článek odpovídá na otázku, jak forumovat interakci uživatel-systém
v případech užití
Ilja Kraval :
Má analytik umět programovat nebo ne?
Článek odpovídá na jednu častou otázku ohledně
vhodných znalostí analytika
Ilja Kraval :
Má analytik navrhovat obrazovky nebo ne? část 3.
Článek je pokračováním předešlého - pojednává roli analytika při tvorbě obrazovek.
Ilja Kraval :
Má analytik navrhovat obrazovky nebo ne? část 2.
Článek je pokračováním předešlého - pojednává roli analytika při tvorbě obrazovek.
Ilja Kraval :
Má analytik navrhovat obrazovky nebo ne? část 1.
Článek pojednává roli analytika při tvorbě obrazovek.
Ilja Kraval : Jaké dokumenty byste měli bezpodmínečně vyžadovat po analytikovi informačního systému?
(2.3.2008)
Článek pojednává o roli analytika ve vývoji IS.
Ilja Kraval : Použití generických typů v Design Patterns
(3.2.2008)
Článek popisuje možnost použití generických typů v oblasti Design Pattern.
Ilja Kraval : Čtvrtá část odpovědi na mail ohledně zpracování případů užití,
aneb jak je to s interakcí include
(13.1.2008)
Článek pokračuje v doporučení pro psaní scénářů v případech užití a rozebírá
otázku, jak chápat interakci include v UC diagramu .
Ilja Kraval : Třetí část odpovědi na mail ohledně zpracování případů užití,
aneb jak je to s číslováním pořadí případů užití
(13.1.2008)
Článek pokračuje v doporučení pro psaní scénářů v případech užití a rozebírá
otázku, jak je to s pořadím případů užití v USE CASE diagramu.
Ilja Kraval : Rady pro tvorbu USE CASE MODELU,
pokračování předešlého článku
(5.1.2008)
Článek pokračuje v doporučení pro psaní scénářů v případech užití a dává čtenáři
hádanku k rozlousknutí.
Ilja Kraval : Rady pro tvorbu USE CASE MODELU,
rada první: Jak pracovat s pojmy ve scénářích UC
(24.11.2007)
Článek podává doporučení pro psaní scénářů v případech užití.
Ilja Kraval : ¦umperský efekt rozmnožení případů užití
(9.10.2007)
Článek pojednává o jednom velmi nepříjemném efektu - bobtnání projektu.
Ilja Kraval : Odpověď na dotaz ohledně asociační třídy v modelu měření,
část 4 (13.9.2007)
Článek je pokračováním a dokončením přede‘lých článků.
Ilja Kraval : Odpověď na dotaz ohledně asociační třídy v modelu měření,
část 3 (26.8.2007)
Článek je pokračováním předešlého článku.
Ilja Kraval : Odpověď na dotaz ohledně asociační třídy v modelu měření,
část 2 (20.8.2007)
Článek je pokračováním předešého článku.
Ilja Kraval : Odpověď na dotaz ohledně asociační třídy v modelu měření,
část 1 (11.8.2007)
Článek odpovídá na dotaz mailem týkající se modelu měření a použití asociační
třídy.
Ilja Kraval : Jak správně psát scénáře k případům užití? (4.7.2007)
Článek odpovídá na dotaz mailem týkající se psaní scénářů přpadů užití
Ilja Kraval : Proč je analytický model IS nutným předpokladem
pro zabránění tvorbě molochálních systémů (část 2.)) (26.4.2007)
Článek je pokračováním předešlého článku
Ilja Kraval : Proč je analytický model IS nutným předpokladem
pro zabránění tvorbě molochálních systémů (část 1.)) (30.3.2007)
Článek odpovídá na dotaz čtenáře ohledně molochálních systémů
Ilja Kraval : Jak funguje element "deep history" v UML (26.3.2007)
Článek vysvětluje element deep history a jeho použití
Ilja Kraval : Vzor OBSERVER
a jeho zajímavá varianta v kombinaci se vzorem ADAPTER, část 3
(19.3.2007)
Článek pokračuje svou třetí částí.
Ilja Kraval : Vzory, které byste měli znát (27.2.2007)
Článek podává přehled přes všechny
známé oblasti řešené pomocí vzorů
Ilja Kraval : Vzor OBSERVER
a jeho zajímavá varianta v kombinaci se vzorem ADAPTER, část 2
(27.2.2007)
Článek pokračuje svou druhou částí (první část viz předešlý
článek).
Ilja Kraval : Vzor OBSERVER
a jeho zajímavá varianta v kombinaci se vzorem ADAPTER, část 1
(18.2.2007)
Článek vysvětluje konstrukci vzoru OBSERVER
a popisuje jeho zajímavé použití v kombinaci se vzorem
ADAPTER.
Ilja Kraval : Nutnost použití vzoru OBSERVER pro zamezení
nepříjemných efektů zpětných
funkcionálních vazeb mezi objekty (11.2.2007)
Článek popisuje použití vzoru OBSERVER pro správný návrh
IS bez molochů.
Ilja Kraval : Vztah typu Extend v UML a jeho zvláštnosti (7.1.2007)
Článek popisuje použití vztahu Extend v UML .
Ilja Kraval : Co může zůsobit školení UML a OOP ve firmě (28.10.2006)
Článek popisuje zpětnou vazbu po školení OOP a UML v jedné firmě.
Ilja Kraval : Jedna z velmi častých
a závažných chyb při návrhu IS aneb
jak vznikají tzv. "molochální systémy" část 2.
(20.8.2006)
Článek je dokončením článku 19 - pojednává o časté chybě při návrhu IS
Ilja Kraval : Jedna z velmi častých
a závažných chyb při návrhu IS aneb
jak vznikají tzv. "molochální systémy" část 1.
(9.6.2006)
Článek pojednává o časté chybě při návrhu IS
Ilja Kraval : Problém identity instancí asociačních tříd
(14.5.2006)
Článek pojednává o často diskutované problemtice "co vlastně identifikuje instance
asociačních tříd"
Ilja Kraval : Použití vzorů STRATEGY a DECORATOR pro validaci přijímaných dat
(6.1.2006)
Článek pojednává o jednom z možných využití vzorů STRATEGY a
DECORATOR pro validaci přijímaných dat
Ilja Kraval : Jak provádět změnové řízení v prvcích USE CASE? (9.4.2005)
Článek odpovídá na velmi častý dotaz týkající se změn v prvcích
typu USE CASE. Jak při změnách v již hotovém informačním systému
zdokumentovat co nejlépe změny ve funkcionalitách, tj. v USE CASE MODELU?
Výběr některých kapitol z knihy "Objektové modelování pomocí UML
v praxi 2005, 1.díl"
Zde najdete ukázky z nové knihy "Objektové modelování pomocí UML
v praxi 2005, 1.díl"
Ilja Kraval : Nejčastější chyby při modelování
Článek se zaměřuje na nejčastější chyby, se kterými se autor
setkal v průběhu školení a konzultací ve firmách.
Roman Macháček : Singleton v prostředí ASP.NET
Vystačíme s klasickou implementací vzoru Singleton v prostředí ASP.NET ?
Ilja Kraval : ACTOR versus BPM
Jak systematicky vyhledávat prvky USE CASE u nikoliv jednoduchých systémů? Je
lepší použít metodu využívající prvky ACTOR nebo procesy podniku BPM?
Pavel Lelovský : Zajímavý odkaz k Design Patterns
Zajímavý příklad na Design Patterns (odkaz opět funkční)
Ilja Kraval :Jaké znalosti byste v objektových technologiíchv žádném případě neměli opominout? (30.7.2003)
Jaké jsou "skills" pracovníků v jednotlivých rolích projektu?
Ilja Kraval : Zajímavé odkazy související s UML for Real Time
Krátký seznam základních odkazů
Libor Buš : SDL – OO jazyk pro návrh systémů reálného času
Článek o modelovacím jazyce SDL - Specification and Description Language
Ilja Kraval : Použití metody příčního řezu a její nevýhody (23.2.2003)
Článek z oblasti řízení projektů v objektově orientovaném prostředí
Ilja Kraval : Ukázka a příklad vzoru TEMPLATE METHOD (4.2.2003)
Článek z oblasti Design Patterns
Ilja Kraval : Zajímavé konstrukce kombinatorických entit s odkazy dočíselníků v UML (25.1.2003)
Článek z praxe modelování ekonomických systémů
Ilja Kraval : Ukázka běžné asociace v modelování a v kódu v Extrémně EfektivnímModelování (19.1.2003)
Článek o běžné asociaci jako odpověď na dotaz čtenáře
Ilja Kraval : Extrémně Efektivní Modelování (EFEM)
Článek o EFEM technologii (mírně upravený příspěvek z konference OBJEKTY 2002)
Ilja Kraval : Praktické použíti stereotypů v UML při modelování s ukázkouv nástroji Enterprise Architect 3.5 (5.1.2003)
Článek pojednává o použití stereotypů v UML
Ilja Kraval : Použití vzoru CHAIN OF RESPONSIBILITY pro flexibilní "switch" a kombinace tohotovzoru se vzorem VISITOR
Článek pojednává o známých možnostech vybudování flexibilního switche a o možnosti
vylepšení vzoru VISITOR
|
